Náš veřejný prostor je přesycen reklamou. Vyskakuje na nás z televize, na internetu a sociálních sítích, potkáváme ji v ulicích.

Ačkoliv má reklama ve veřejném prostoru svoje místo, a je jedním ze základních kamenů společenské komunikace (vývěsní štíty obchodů, plakátovací plochy s upoutávkou na kulturní dění…), lze určitě i v těchto případech vymyslet podobu, která bude město doplňovat. Důležité také je, aby k sobě seděla jednotlivá označení obchodů a vzájemně se netloukla.

Vzorem nám může být například obec Litomyšl, která dokázala vynutit i na tak silném hráči, jako je nadnárodní korporace Lidl, aby svoji provozovnu postavil architektonicky kvalitní a nerušivou. V našem městě by se inspirací mohla stát například kavárna Polovina Kafe.

Denně jsme svědky, že se Roudnici nad Labem tuto otázku řešit příliš nedaří. V centru města najdeme billboardy, které zakrývají fasády budov. Roudnické panaroma, které můžeme pozorovat z dálky při příjezdu do města, je spoluvytvářeno nejen zámkem a panelákovými domy v Aleji 17. listopadu, ale bohužel i nadrozměrným reklamním sloupem u roudnického Kauflandu.

V předvolební době k už tak velkému množství reklamy přispíváme i my, politici, umisťováním vlastních reklamních objektů. Stačí si vzpomenout na poslední volby, kolik dočasných bannerů se po městě objevilo.

Proto jsem na posledním zastupitelstvu navrhl, abychom jako roudnické politické strany společně vypracovaly pravidla, které budou množství politické reklamy v ulicích regulovat. Je také důležité, aby taková pravidla zaručila všem kandidujícím možnost se svými voliči komunikovat. Proto by, podle mě, měly mít v budoucnu všechny kandidující strany vyhrazený prostor v městských novinách a televizi, a město by mělo organizovat veřejnou předvolební debatu.

Doufejme, že pokud taková pravidla budou schválena, budou i dodržována. Při poslední komunální kampani umisťovala SPD své billboardy nelegálně na cizí ploty a budovy. Opět se ukázalo, že jsou lidé a skupiny, kteří se neřídí pravidly ani základní slušností.